Změny v Nepálu
Napsal Nicanor Tamang, bývalý výkonný ředitel I.N. Network Nepal, v únoru 2007.

"Od revoluce a následného obnovení demokracie vidíme v Nepálu pozitivní změny. Zdá se, jakoby svítal nový den a slunce demokracie postupně začíná svítit do životů všech Nepálců. Jedna z velkých změn, kterou vidíme, je proměna role ženy v nepálské společnosti. Poté, co padly bariéry diskriminace a byla přijata nová legislativa, mají nepálské ženy postupně více jistoty a sebevědomí. Bude však třeba ještě dlouhý čas, než se tyto změny krok za krokem dostanou až k té poslední nepálské ženě, a možná potrvá roky, než budou zcela překonány staré názory o podřadnosti žen.

Nicméně, jak se říká, lépe pozdě než vůbec. Tento čas je počátkem nového období pro nepálské ženy, které nyní mohou zvednout hlavy, stát se plnohodnotnými a přínosnými členy společnosti a působit ve všech oblastech života.

V kontextu těchto změn si musíme klást otázky, jak můžeme pozvednout sebevědomí křesťanských žen v našich sborech. Mým velkým přáním je, abychom v souladu s Božím Slovem dali našim ženám křídla, aby se mohly aktivněji zapojovat ve sboru. Když toto píšu, zároveň vím, že čas od času hledáme, jak porozumět těm veršům, kde se zdá, že Písmo mluví o omezení role žen zejména v oblasti veřejného sborového života. Pokouším se s tímto problémem vyrovnat co nejjednodušším způsobem, tj. vidět na prvním místě, co skutečně všechno Bible říká a proč to bylo napsáno.

Musíme také brát v potaz, že polovina lidstva na zemi jsou ženy, že jsou součástí tohoto světa a muži bez žen by byli neúplní (Genesis 1,27). Stejně tak ženy tvoří všude na světě více než polovinu církve a je jedině správné vycházet vstříc jejich potřebám, jak nejlépe umíme.


Několik nepálských úsloví
Stará úsloví a pořekadla, používaná v každodenním životě v Nepálu ukazují, jaký je obecně pohled na ženy:
Když se narodí syn, upeč na oslavu skopové, když dcera, uvař dýni.
Dcery jsou neštěstí.
Když máš nohu, najde se spousta bot na obutí (tzn. když jsi muž, máš spoustu žen na výběr).
Dcery se rodí pouze k tomu, aby byly poslány do domu svých manželů.
Muž musí mít syna.
Syn má jméno a hodnotu, dcera nikoliv.
Jdeme obhlédnout nevěstu (obvykle se nevěsta pro syna vybírá, jako by byla věcí ke koupi).
Šťastný muž, který má syna.
Ženy neudrží žádné tajemství.

Tato úsloví nejsou jen „řeči se vedou a voda teče“, ale jsou skutečnou – a smutnou – reflexí naší nepálské společnosti. Dodnes je běžným názorem, že ženy jsou bezcenné, pro muže jsou jen objektem potěšení a pro společnost pouze užitečným náčiním.


Role nepálských křesťanských žen v místních sborech
Musíme mít stále na paměti, že myšlenku moderního vzdělání pro všechny přivezli do Indie a později také do Nepálu křesťanští misionáři. Ti věřili, že možnost dosáhnout vzdělání musí mít všichni lidé bez rozdílu rasy, kasty a pohlaví, což vycházelo z jejich biblického světového názoru a biblických hodnot, že všichni lidé jsou navzájem rovnocenná Boží stvoření.

To zpočátku budilo odpor zejména mezi příslušníky vyšších kast a zámožnými lidmi, kteří nemohli přijmout, že je potřebné a možné vzdělávat ženy a nižší kasty. Tyto nové myšlenky vnímali jako ohrožení svého postavení a společnosti vůbec, protože se domnívali, že by to společnost pouze rozvrátilo.

Moderní vzdělání nepřinášelo ženám a nižším vrstvám pouze gramotnost a možnost získat zaměstnání, ale také společenské a sociální uvědomění, které samo o sobě bylo revoluční.

Hned od počátků nepálské církve věřili nepálští vedoucí, že ženy hrají ve sborech rovnocennou a důležitou roli a že proto potřebují být vystrojeny jak vzděláním, tak dalšími znalostmi a dovednostmi.

Ovšem dodnes je většina vedení a rozhodování v církvi svěřena pouze mužům a někteří vedoucí stále nahlížejí na ženy podle starých tradic společnosti. Situace žen obecně je v církvi mnohem lepší než ve společnosti. I v církvi jsou však stále oblasti, které potřebují mnoho změn.

Rád bych znovu zopakoval, že musíme brát v potaz, že více než polovina členů církve jsou ženy.

Musíme vidět, že ženy aktivněji zvěstují evangelium a svědčí o Boží milosti. Jsme si vědomi toho, že ženy jsou zodpovědné za výchovu dětí i jejich vedení k víře v každodenním životě, mají na děti větší vliv než mužští členové rodiny. Když jim poskytneme vyučování, budeme mít inteligentní a zbožné rodiny.

Před současnou nepálskou církví dnes nestojí pouze otázka role žen ve sborech, ale je zde mnoho dalších oblastí, se kterými je třeba se vyrovnávat, jako naše kultura, kastovní systém, sociální spravedlnost apod. To, zda se na tyto oblasti budeme dívat ve světle Písma a jak s nimi budeme jednat, bude důležité pro další růst. Nepálská církev musí být praktická a ke každé sociální otázce přistupovat biblickým způsobem – to bude pozvedat hodnotu člověka a posilní nás v každém aspektu života.

Na závěr bych rád zmínil jako příklad svou ženu Elizabeth, jejíž život a služba se odrážejí v mém vyučování o roli žen. Ve službě jsem 35 let a ženatý se svou ženou jsem 32 let. Ačkoli mnoho let pracovala v běžném zaměstnání, vždy při mně stála v mé službě. Pomáhala, jak mohla, tiše a efektivně. A na prvním místě vychovala naše tři dcery k aktivnímu životu ve víře, což samo o sobě je výkon. Přes 30 let sloužila jako učitelka nedělní školy a byla zodpovědná za mnoho dalšího v administrativní i duchovní oblasti. Je mojí pravou rukou a její moudrost a inteligence je skutečným přínosem v mé službě. Přes své rozmanité schopnosti nikdy nevyžadovala větší podíl na vedení v církvi nebo v organizaci. Dělala, co uměla, a pokud jí byla svěřena zodpovědnost, přijímala ji s pokorou. Může takto sloužit – se vzpřímenou hlavou – ne proto, že je žena, ale protože je Božím dítětem. A takový přístup víry je skutečným vzorem.

Jsem přesvědčen, že ženy mohou v církvi dělat jakoukoli službu, ale ne jen z nároku na rovná práva a rovné zastoupení v církvi. Církev je místo, kde všichni musí být přijímáni jako sobě rovní a kde zároveň každý musí sloužit s pokorou, ať žena či muž. Všichni jsou si rovni a jsou povoláni sloužit Bohu."

Nicanor Tamang zakončuje svůj článek těmito slovy:
"Chtěl bych povzbudit všechny ženy v nepálské církvi: jste jedinečná Boží stvoření, jste zachráněny krví Ježíše Krista a povolány mu sloužit ve svých sborech. Modlete se a ptejte se Boha, jaké je vaše místo v církvi. Nedívejte se samy na sebe jako na nepatrné a bezvýznamné, ale zároveň se ozdobte pokorou Pána Ježíše. Proměňujte své okolí tam, kde jste, a Pán Bůh vám požehná. A pokud vám nikdo nebude věnovat pozornost nebo uznání, ať to není vaší touhou – vaší touhou ať je sloužit Pánu s radostí a vydaností."



Dodatek z Nadace Mezinárodní potřeby:

Jak slouží ženy v Nepálu?
Ženy mohou vykonat velice mnoho mezi ostatními ženami ve svém přirozeném prostředí. Možná málokdo by od nich čekal, že znají Boha.
I.N. Network v Nepálu školí prosté ženy, učí je šít a podobně, přitom jim poskytuje i budování ve víře. Více o Odborném výcvikovém středisku Lydia najdete zde. Vyškolené ženy pak jdou zpět do své vesnice a předávají své znalosti i pozvání k Ježíši dalším nevěřícím ženám.
Evangelium se v Nepálu šíří napříč všemi oblastmi života. Můžeme o tom číst svědectví ve zprávách terénních pracovníků I.N. Network z Nepálu. Těch je v současné době (podzim 2007) asi 39, z nich je 28 mužů a 11 žen, tedy více než 1/3. Dostáváme jejich souhrnné zprávy, protože z ČR podporujeme jako nadace 3 takové ženy (více zde).

Služba žen je různorodá. Zde si můžete přečíst úryvky z některých zpráv o činnosti:

JM je vedoucí v ženském společenství a je v mnoha různých předsednictvech sociálně-rozvojových organizací. Právě skrze tuto činnost je zapojena do rozvoje místní komunity. Je to velmi energická žena. Mluví o tom, že vzdělání v Odborném výcvikovém středisku Lydia jí dalo opravdu mnohé i ve službě, je tomuto centru opravdu vděčná. JM byla požádána jednou svou kamarádkou, aby navštívila mladého muže, kterému je 25 let, byl paralyzovaný. Dva roky používal různé druhy léků a byl upoután na lůžko. JM šla do jeho domu a byla jeho rodinou velmi vřele přijata. Začala ho pravidelně navštěvovat a modlit se za něj. Po jednom a půl měsíci návštěv a modliteb je tento mladý muž uzdraven a také může omezeně chodit - sláva Bohu! Díky této události rodina přijala Ježíše. Toto je její první služba poté, co se vrátila domů z vyučování ve středisku Lydia. Je velmi šťastná, že opět může po pěti měsících být se svou rodinou a má spoustu práce se službou ve sboru i v rodině.

MT je jednou z ženských vedoucích ve svém okrese. Ženy v tomto regionu založily ženskou skupinu a ona je její předsedkyní. Tato skupina je pod jejím vedením velmi efektivní. Zorganizovaly desetidenní biblický seminář pro ženy z oblasti a celá akce byla velmi úspěšná. Cílem semináře bylo, aby se ženy dozvěděly více o dějinách církve se zaměřením na nepálské křesťanství, aby více poznaly Bibli, a porozuměly do hloubky Ježíšovu poslání. MT se také podílí na mnoha místních aktivitách. Vedle její účasti ve sboru a v ženské skupině se často vydává po okolí, hovoří s lidmi, a tak svědčí o Boží lásce.

DK už nemusí pracně vydělávat peníze na živobytí, když je v programu podpory. Pomáhá se službou svému muži, který je pastorem. Duchovně se stará o ženy z jejich církve. Jejich sbor nemá aktivní mužské vůdce, a tak mnoho odpovědnosti padlo na ni. Má na starosti mladé, nedělní školu a ženskou skupinku. Dvakrát týdně vede dvě domácí skupinky pro nové věřící, které ještě navštěvuje jednotlivě. Díky její službě nalezlo Pána už mnoho lidí.

Jak je to se službou studentky poté, co absolvuje, pokud se vdá a bude mít děti?
Když nějaká studentka dokončí biblickou školu, s největší pravděpodobností potom pracuje ve své církvi v Nepálu (žije-li v nepálsky mluvící oblasti v severní Indii, tak ve svém domově). Na to se právě studiem připravují.
Se službou ženy - matky je to v Nepálu podobné jako u nás v ČR. Mateřství ženě na nějakou dobu v plné službě zabrání, ale nezabrání jí ve zvěstování evangelia svému okolí.
Všechny pracovnice, o nichž píšeme výše, mají dvě nebo tři děti.
A pokud jde o studenty a studentky podporované I.N. Network, podpora jim je poskytnuta pouze tehdy, když se student zapojuje v místním sboru. Studenti i studentky se zapojují do služby v domovském sboru i během letních a zimních prázdnin (píší o tom pak ve svých dopisech). Vyjíždějí s programy přesahujícími školní vyučování a sdílejí evangelium, kamkoli přijdou. To objasňuje motivy, proč studují – není to kvůli titulu nebo prodloužení mládí.
(Podle informací nepálské koordinátorky biblických studentů Elizabeth Tamangové.)